Ostraha objektu a zaměstnanci se zdravotním postižením: jak správně nastavit službu a pracovní podmínky

O vhodnosti zaměstnance pro ostrahu nerozhoduje samotný status osoby se zdravotním postižením ani pobírání invalidního důchodu. Provozní manažer nebo nákupčí potřebuje nejprve přesně popsat službu — a teprve potom řešit její personální zajištění.

Status OZP není popis pracovní schopnosti

Za osoby se zdravotním postižením (dále jen „OZP“) se podle § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, považují osoby invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni a osoby zdravotně znevýhodněné. Podle § 67 odst. 6 téhož zákona se za OZP považuje po dobu 12 měsíců ode dne posouzení také osoba, kterou orgán sociálního zabezpečení posoudil tak, že již není invalidní. Status se prokazuje dokladem odpovídajícím konkrétní kategorii.^[1] Aktuální znění zákona je dostupné v e‑Sbírce.

Toto členění je důležité pro pracovněprávní a administrativní účely. Samo o sobě však neříká, které úkoly daný člověk může bezpečně a spolehlivě vykonávat. Dva zaměstnanci se stejným stupněm invalidity mohou mít rozdílné schopnosti i omezení. Naopak lidé s odlišným statusem mohou být způsobilí pro stejnou pracovní náplň.

Co je u ostrahy pevně dané zákonem

Než se začne uvažovat o jakékoli úpravě práce, je nutné oddělit požadavky, které nejsou vyjednatelné.

Ostraha majetku a osob je koncesovanou živností podle přílohy č. 3 živnostenského zákona. Podnikatel je povinen zajistit výkon činností spadajících do obsahové náplně této živnosti pouze fyzickými osobami, které splňují odbornou způsobilost stanovenou v příloze č. 5 živnostenského zákona; nejčastější cestou je profesní kvalifikace „strážný“ podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.^[5]

Tento požadavek platí nezávisle na statusu OZP i na tom, jak je pracovní místo uspořádáno. Do karty stanoviště patří jako pevný vstupní požadavek. Doložená odborná způsobilost ale sama o sobě neříká nic o zdravotní způsobilosti ke konkrétnímu stanovišti.

Rozhodovací matice místo seznamu diagnóz

Pro zadání ostrahy navrhujeme používat kartu stanoviště, která oddělí pět vrstev: činnost, podmínky výkonu, nezbytnou schopnost, možnou úpravu práce a způsob ověření. Jde o redakční pracovní pomůcku SASB, nikoli o právní formulář nebo univerzální bezpečnostní normu.

Matice předchází dvěma častým zkratkám. První je představa, že označení „pracovník ostrahy“ popisuje jednoznačnou práci. Druhou je domněnka, že status OZP nebo stupeň invalidity automaticky určuje schopnosti člověka. Ani jedna z nich neposkytuje spolehlivý podklad pro obsazení stanoviště.^[4]

Pevné a upravitelné požadavky

U každého požadavku má zadavatel s dodavatelem určit, zda je pro výsledek služby skutečně nezbytný, nebo zda jde jen o dosavadní způsob organizace práce. Odborná způsobilost a schopnost ověřit oprávnění ke vstupu jsou pevnými podmínkami. Konkrétní uspořádání pracovního místa, rozdělení pochůzek či používaná pomůcka mohou být podle okolností upravitelné.

Úprava práce přitom není projevem vstřícnosti, ale právní kategorií. Podle § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona se za nepřímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení považuje také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby osoba se zdravotním postižením mohla vykonávat pracovní činnost — pokud takové opatření není nepřiměřeně zatěžující.^[6]

Úprava zároveň nesmí zakrýt nesoulad mezi člověkem a prací ani zhoršit sjednanou službu. Má odstranit zbytečnou bariéru při zachování výsledku, odpovědnosti a bezpečných pracovních podmínek.

Zdravotní způsobilost se posuzuje ke konkrétní práci

Pracovnělékařské posouzení nemá odpovědět na obecnou otázku, zda je člověk „schopen pracovat v ostraze“. Podle § 6 odst. 4 vyhlášky č. 79/2013 Sb. se zdravotní způsobilost posuzuje vždy ve vztahu ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce, a k pracovním podmínkám, za nichž je práce vykonávána.^[4] Aktuální znění předpisu je dostupné v e‑Sbírce.

Žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky obsahuje mimo jiné údaje o pracovním zařazení zaměstnance, druhu a režimu práce a rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci. Obecné označení „pracovník ostrahy“ proto nemusí postačovat, pokud směna zahrnuje venkovní obchůzky, pohyb po schodech, obsluhu technologií nebo řešení provozních incidentů.

Zaměstnavatel zároveň nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Je-li součástí služby noční směna, uplatní se samostatný režim podle § 94 zákoníku práce.^[7]

Údaje o zdravotním stavu do zadání nepatří

Zadavatel služby nemá nárok na diagnózy ani na zdravotní dokumentaci zaměstnanců dodavatele. Údaje o zdravotním stavu jsou zvláštní kategorií osobních údajů podle čl. 9 GDPR a jejich zpracování je zásadně zakázáno, nejsou-li splněny zvláštní zákonné podmínky.^[8] Pracovnělékařský posudek je navíc vztahem mezi poskytovatelem pracovnělékařských služeb, zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem; odběratel služby v něm není stranou.

Prakticky to znamená dělbu odpovědnosti: zadavatel popisuje práci, podmínky a rizikové faktory. Dodavatel odpovídá za to, že na stanoviště nasadí osobu odborně i zdravotně způsobilou. Požadavek typu „doložte zdravotní stav pracovníků“ je proto nejen nadbytečný, ale i právně problematický.

Ostraha na pracovišti s více zaměstnavateli

Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních a spolupracovat při zajišťování BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody pak pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření.^[3]

Tři karty, tři různá rozhodnutí

Stejný název služby může skrývat velmi odlišné nároky. Následující kontrast ukazuje použití matice; nejde o doporučenou sestavu ostrahy ani o hodnocení konkrétních osob.

Rozdíl není v tom, která karta je „pro OZP“. Každá může být vhodná pro některé zaměstnance a nevhodná pro jiné. Smyslem je posuzovat konkrétního člověka vůči konkrétní práci, nikoli skupinu lidí podle právního statusu.

Kdy zadání vrátit k přepracování

Přiřazování zaměstnanců na stanoviště nemá začít, pokud zadání obsahuje jen obecný název pozice, směnový rozvrh a počet pracovníků. Stejně problematické je, když se v jednom místě mísí podstatné povinnosti s historickými zvyklostmi a nikdo neumí vysvětlit, které požadavky jsou pro výsledek služby skutečně nezbytné.

Zadání je potřeba doplnit také tehdy, když se skutečné podmínky liší od dokumentace, nejsou popsány rizikové faktory nebo má jedna role pokrýt vzájemně neslučitelné nároky. Na pracovišti s více zaměstnavateli přistupuje povinná písemná výměna informací o rizicích, spolupráce a koordinace opatření.^[3]

Jak do rozhodování vstupuje povinný podíl OZP

Povinnost zaměstnávat OZP se vztahuje na zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru; rozhodný je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %. Splnit jej lze přímým zaměstnáváním OZP, odběrem výrobků nebo služeb či zadáním zakázky u zákonem vymezených dodavatelů, odvodem do státního rozpočtu nebo kombinací těchto způsobů.^[2]

Ostraha jako služba do náhradního plnění spadat může — ale jen při současném splnění zákonných podmínek:

• dodavatel patří do zákonem vymezeného okruhu poskytovatelů;
• odběratel a dodavatel nejsou spojenými osobami v relevantním zákonném režimu;
• plnění se vejde do dostupného limitu dodavatele, který činí 14násobek rozhodné průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím roce;
• plnění bylo skutečně zaplaceno;
• dodavatel vložil údaje o plnění do evidence MPSV nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení.

Za řádné plnění povinného podílu formou odběru odpovídá odběratel. Započitatelnost proto nelze předem garantovat a je nutné ji ověřovat v aktuálních evidencích MPSV.^[2]

Mění se také způsob vykazování. Údaje potřebné pro zjištění povinnosti plnit povinný podíl se od dubna 2026 uvádějí v rámci Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů; ohlášení za rok 2026 se ještě podává klasickým formulářem Úřadu práce ČR nejpozději do 15. 2. 2027.^[2]

1. Je navržená ostraha provozně vhodná a odpovídá potřebám objektu?
2. Splňuje konkrétní dodavatel a konkrétní plnění aktuální zákonné podmínky pro započtení?

Druhá otázka nesmí nahradit první. Možnost započtení odebrané služby sama o sobě nevypovídá o kvalitě, vhodnosti ani rozsahu ostrahy.

Poznámka k transparentnosti

SASB je dodavatelem náhradního plnění. Tento článek se tedy dotýká oblasti, ve které sami podnikáme. Ověřte si prosím naše postavení v seznamu dodavatelů náhradního plnění vedeném MPSV, aktuální stav čerpání zákonného limitu i to, zda mezi vaší společností a SASB není vztah spojených osob. Bez splnění těchto podmínek nelze odběr započíst bez ohledu na kvalitu poskytnuté ostrahy.

Čtyři rozhodnutí, která neslučujte

Toto oddělení chrání obě strany. Zadavatel nekupuje službu podle nepodloženého předpokladu o lidech se zdravotním postižením a dodavatel může stavět personální zajištění na skutečných požadavcích práce.

Praktický výstup pro nákup a provoz

Výsledkem přípravy nemá být seznam diagnóz, ale jedna karta pro každé odlišné stanoviště. Karta má stručně zachytit požadovaný výsledek, podmínky výkonu, pevné požadavky včetně odborné způsobilosti, upravitelné prvky a podklady pro ověření. Pokud se dvě směny nebo dvě části areálu v těchto bodech podstatně liší, neměly by být bez dalšího sloučeny pod jeden obecný popis práce.

Teprve nad takovým podkladem lze odpovědně řešit cenu, personální zajištění, případné úpravy práce i kontrolu sjednané služby. Status OZP přitom zůstává administrativní skutečností, nikoli zkratkou pro výběr nebo odmítnutí člověka.

Matice přímo navazuje na službu SASB: fyzická ostraha majetku.